Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příprava nápojů

19. 10. 2011
a)Co k čemu pít
- K předkrmům: lehká červená nebo bílá vína, plzeňské pivo, vodka.
- K salátům s octem a olejem: plzeňské pivo, vodka, minerální voda.
- K uzenému lososu: suché bordeauxské nebo moselské víno.
- K tučným rybám: suchý sekt nebo trpké bílé víno.
- K ostatním rybám: suchý sekt, trpké bílé víno, světlé pivo.
- K huse a kachně: bílé burgundské nebo bordeauxské víno, rýnský ryzlink, sylvánské zelené, plzeňské pivo, slivovice, prostějovská starorežná.
- K libové drůbeži: burgundské nebo bordeauxské víno, bílé falcké nebo rýnské víno, světlé nebo černé pivo.
- K biftekům: červené beaujolais, suché rosé, světlé pivo.
- Ke zvěřině: všechny druhy červeného vína, rýnské nebo falcké bílé víno, kořeněný tramín, světlé pivo.
- K vepřovému: lehká burgundská nebo bordeauxská vína, sylvánské zelené víno, pivo nebo čiré destiláty.
- K telecímu: bílá falcká vína, světlé pivo.
- K jemným sýrům: lehké červené víno, světlé pivo.
- K ostrým sýrům: bordeauxské nebo burgundské víno, portské, plzeňské pivo, hruškovice.
- K moučníkům: polosladký sekt nebo šampaňské, rosé tokajské, madeira, sladké bílé bordeauxské víno.

b)Cukrová krusta
Okraj sklenice potřeme citrónem a pak sklenici namočíme do krystalového cukru. Na okraji sklenice se přilepí kousky cukru a vytvoří kolem celé sklenice nádherný sladký prstenec.

c)Čaj
- Není pravda, že čím déle necháme čaj vyluhovat, tím bude mít větší povzbuzující účinky. Při krátkém spaření se uvolní tein, který působí povzbudivě, po dlouhém extrahování přejde do tekutiny i tanin, který brzdí účinky teinu. Účinnější je nápoj připravený ze zeleného čaje, sušeného pouze horkým vzduchem bez fermentace. Má světlou barvu, ale značný efekt.
- Vodu na čaj vaříme v nepoškozené smaltované nádobě nebo nerezové konvici, která slouží výhradně k vaření vody.
- Čaj musí být dobře uzavřen, neboť jinak vyčichne a nasákne jinou vůní.
- Nikdy čaj nevaříme, pouze je spaříme vroucí vodou v porcelánových nebo skleněných nádobách. Čaj spařený převařenou vodou není již tak chutný.
- Čaj podáváme nejen s citronem a rumem, nýbrž i s mlékem, zvláště zahuštěným, slazeným.
- Kvalita čaje je závislá na kvalitě suroviny. Rozhoduje také množství použitého čaje. Běžně počítáme l lžičku čaje na l šálek vody. Z l sáčku porcovaného čaje připravíme 2,5 až 3 dl čaje.
- Tentýž čaj nikdy nespařujeme dvakrát a ani jej nikdy neohříváme, stejně tak je neochlazujeme vodou z vodovodu. Jinak začne plesnivět a je zdraví škodlivý.
- Čaj necháváme vyluhovat 4 až 6 minut, podle druhu. Správný čaj má zlatavou barvu.
- Čaj nesmí nikdy přijít do styku s kovem. Proto při jeho přípravě nepoužíváme kovové sítko, protože čaj znehodnocuje a unikají všechny aromatické látky.
- Nikdy nepřipravujeme čaj z vody ze studánky, protože nedocílíme správné barvy - protože voda ve studánce je měkká.
- Výborný je posilňující zdravotní čaj z usušených jablkových slupek, který pijeme čerstvě připravený po jídle a pokud možno oslazený medem.
- Čaj z bylinek nelze podceňovat, lidé často uchovávají a používají některé bylinky, aniž znají jejich správnou přípravu a dávkování. Proto i léčení bylinkami má být řízeno odborným lékařem.
- U čajových směsí je důležité, aby byly stejnoměrně promíseny. Protože zvlášť v létě podléhají rostlinné výluhy snadno zkáze, chystáme vždy jen jednu dávku. Sladíme raději méně než více nebo raději pijeme čaj hořký.
- Čaj a káva mají jedno společné. Oba nápoje obsahují kofein ( u čaje se mu dříve říkalo thein), který má povzbudivé účinky. Zahání únavu, spánek a zbystřuje pozornost.
- Čajový nálev z l - 2 g čaje dodá tělu 0,03 až 0,06 g kofeinu. Účinek na nervovou soustavu pozvolna stoupá a asi po 40 minutách začne klesat.
- Konvici určenou k přípravě čaje nikdy nemyjeme saponátem. Stačí, když ji vypláchneme vodou. Jednou za čas, kde se na konvici vytvoří hnědé usazeniny, vymyjeme ji směsí vody, octa a soli.
- Spařené lístky čaje nemusíme vyhazovat, mají totiž jednu zajímavou vlastnost, odstraní z nádoby rybí pach.
- Čaj pro lidi slabých nervů připravíme z mladých lístků jahodových nebo ostružinových.
- Čaj zůstane pěkně zlatožlutý, když ihned po spaření dáme do konvice kostku cukru.

d)Kostky ledu s ovocem
Nádoby na tvorbu kostek ledu naplníme kousky ovoce. Můžeme přihodit i lístek máty nebo meduňky. Zalijeme vodou a necháme zmrazit. V chlazených nápojích se ovocné kostky ledu vyjímají skvěle.

e)Sladké kostky ledu
Do nádob na led nalijeme různé tipy sirupů, popřípadě džusů. V mražáku necháme kvalitně zamrazit. V limonádách i koktejlích vypadají barevné kostky ledu skvěle. Nazapomeňte však, že jsou velmi sladké a proto na to myslete, aby vámi namíchaný nápoj nebyl přeslazený.

f)Víno. Víte jak na něj?
- Vína zařazujeme při obědě nebo hostině vždy až po pivu. Začneme-li už pít víno, nedáváme na stůl nikdy znovu pivo. Stejně tak nepodáváme před vínem žádné destiláty nebo likéry. Míchat alkoholické nápoje je nevhodné.
- Víno k sýrům volíme podle druhů podávaných sýrů. K sýrům vyzrálým a s plísněmi se lépe hodí víno červené, k jemným sýrům smetanovým a krémovým víno bílé.
- Víno k rybám a korýšům volíme bílé a podle způsobu úpravy těchto pokrmů vybíráme vína lehčí, jednodušší, jemná a silnější.
- V zásadě rozeznáváme vína lehká a těžká, bílá a červená, suchá (tj. nesladká) a sladká. I k těmto odlišnostem se má při podávání vín přihlížet. Víno jako ušlechtilý nápoj má nesčetné chuťové obměny, barvy a vůně a je dokonalým doplňkem pokrmů, zvyšuje požitek z dobrého jídla. Před jídle jako aperitiv pro povzbuzení chuti podáváme vermuty.- Každý nápoj nejlépe chutná a tělo ho lépe využije, je-li podáván ve správné teplotě. Správná teplota má být 7-8 °C. Vína lehká (málo alkoholická) 8-10 °C, vína těžká alkoholická 10 až 12 °C, vína šumivá šampaňská 4 až 6 °C, vína červená 14 až 16 °C, teplota likérů má být asi 8 až 10 °C. Víno chutná nejlépe ze sklenic k tomu určených, nejvhodnější na vína jsou sklenky z tenkého skla. Víno z nich nejlépe chutná. Bílé víno naléváme do sklenic barevných, nejčastěji zelených, červené do sklenic bílých různých tvarů. Likéry podáváme nejčastěji v menších sklenicích různých tvarů ( misky, kalíšky, stopky apod.) K likérům podáváme sklenici sodové vody a také ke kávě. Nealkoholické nápoje jako jsou sodovky, limonády a zvlášť připravené limonády podáváme přímo ve sklenicích nebo lahvích. K limonádě s ovocem přikládáme dlouhou lžičku a slámku. Šumivé víno naléváme do vysokých sklenic zvaných flétny, nebo do širokých plochých, zvaných šampaňské misky. Naléváme-li do fléten, držíme sklenku nakloněnou v ruce a naléváme po stěně sklenky. Šampaňské misky se při nalévání v ruce nedrží.
- Při otvírání sektu musíme dávat pozor, jinak bychom mohli způsobit zlou chvilku náhlým překypěním. Stává se to tehdy, když zapomeneme láhev držet nakloněnou nebo jí zbytečně pohybujeme. Láhev při otvírání má být nakloněna asi v úhlu 45 stupňů. To proto, že tlak kysličníku uhličitého jde kolmo na celou stěnu láhve, nikoli jen do hrdla. Při otevírání nejdříve uvolníme a sejmeme zajišťovací košíček i se staniolem, přičemž udržujeme zátku prstem, aby nám předčasně nevylétla. V jedné ruce láhev držíme a druhou zvolna vytáčíme zátku. Láhev držíme tak, aby při jejím vystřelení nebyl nikdo zasažen vylétnutou zátkou.
 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA